w0a mění nastavení Windows — hodnoty registru, plány napájení, volání ovladačů. Nezapisuje nic na úrovni kernelu, neinstaluje žádný vlastní ovladač, neinjektuje kód do her a nečte herní paměť. Každá změna registru a plánu napájení se zaznamená i s hodnotou, která tam byla předtím, a vrátí se jedním kliknutím.
Tři kroky
1. Spusť ho. Žádný instalátor: jeden spustitelný soubor, pravý klik, „Spustit jako správce“. Práva správce jsou potřeba, protože měněná nastavení platí pro celý počítač — proces běžící pod uživatelem je zapsat nemůže.
2. Nejdřív měř. Otevři Benchmark, zahraj minutu dvě na stejné mapě a udělej záznam, než cokoli změníš. Tenhle krok lidi přeskakují — a právě proto je v téhle oblasti tolik folklóru.
3. Aplikuj a změř znovu. Zapni, co chceš — po jednom přepínači, jestli chceš vědět, který udělal co — a udělej druhý záznam na stejné scéně se stejným nastavením ve hře.
Jak vracení zpět doopravdy funguje
Než se hodnota zapíše, ta stará se přečte a připojí do logu v %ProgramData%\w0a\backup.json — spolu s klíčem, názvem hodnoty, jejím typem a informací, jestli vůbec existovala. Zápisy se skládají do checkpointů, takže dávku aplikovanou v úterý můžeš vrátit jako jeden celek, aniž bys sáhl na to, co jsi udělal ve středu.
Log leží v %ProgramData%, ne v tvém uživatelském profilu, protože vracení běží se zvýšenými právy a instrukce si bere právě z tohohle souboru. Ze stejného důvodu ten soubor není volný skript: vrátit jdou jen cesty z allow-listu zkompilovaného přímo do aplikace, takže zmanipulovaný log nejde použít k zápisu někam, kam nemá.
Stránka Fix je druhá polovina a na logu nezávisí vůbec. Každá karta bezpodmínečně zapíše zpět výchozí hodnotu Windows — takže počítač jde opravit, i když se ho w0a nikdy nedotkl, i když byl log smazán, i když hodnotu změnilo něco jiného. Právě proto smí stránka Fix mazat hodnoty, které zbytek aplikace zapisovat nesmí.
Celý postup vracení zpět, krok za krokem
Co odmítá dělat a proč
Žádné hodnoty na úrovni kernelu. Klíče správy paměti v Session Manageru — paging executive, large system cache, využití paměti NTFS, požadavky na rozlišení časovače — jsou rovnou odmítnuty a test v buildu selže, kdyby se některý kdy přidal. Stránka Fix si nechává právo je smazat, protože stará instalace po nějakém jiném nástroji musí jít opravit.
Žádné klíče MPO ani TDR. Overlay test mode, vypnutí overlayů, TDR delay ani TDR level se nezapisují. Na reálném stroji kvůli nim CS2 zamrzalo — a stránka registru vrací TdrDelay zpět na výchozí hodnotu Windows, místo aby ho zvyšovala.
Žádná injekce, žádná herní paměť. Do herního procesu se nic nenahrává a nic ho nečte. Jediné herní soubory, které se zapisují, jsou config CS2 a spouštěcí parametry Steamu, o které si řekneš na stránce Launch Options — a oba se nejdřív zálohují. Za žádného výrobce anti-cheatu slibovat nemůžeme — ale nic z chování, po kterém pátrají, tenhle program nedělá.
Žádný vlastní ovladač. Teplota CPU a časování RAM vyžadují čtení v ring-0, které Windows nezpřístupňuje. Pro ně — a jen když to schválíš — se nainstaluje podepsaný ovladač PawnIO: čte a nikdy nezapisuje. Když ho odmítneš, tyhle dva údaje prostě nebudou dostupné.
Jak měří
Frame timy pocházejí z vlastního event streamu Windows. Žádný overlay, žádný hook, žádná injektovaná DLL: konzumují se stejné události, které operační systém stejně vysílá, a převádějí se na průměrné FPS, 1% low a záseky za minutu. Číslo, na kterém záleží, je 1% low — průměr může stoupnout, zatímco hra působí hůř, a přesně tenhle případ samotný průměr schová.
Vstupní latence se měří z reálného pohybu myši: interval reportů se stopuje, jak přicházejí, takže zobrazený polling rate je to, co zařízení opravdu dodává, ne co tvrdí jeho krabice. Vedle toho se vzorkují DPC a ISR časy každého ovladače v počítači — právě díky tomu jde zásek dohledat k ovladači, který ho způsobuje, místo aby se jen hádalo.
Před a po jdou v páru. Výsledky se ukládají jako dvojice a srovnání se nabídne, jen když existují oba záznamy. Číslo, se kterým není co porovnat, není důkazem ničeho.
Proč během zápasu ztichne
Čtení grafického senzoru bere zámek uvnitř grafického jádra. Dotazování každé dvě sekundy při běžící hře vyvolalo na reálném stroji viditelný zásek — nástroj slibující plynulejší snímky sám snímky stál. Proto se dotazování hardwaru zastaví v okamžiku, kdy je v popředí celoobrazovková aplikace, a pokračuje, až když není. Stejné pravidlo platí pro skenování sběrnic a procházení procesů.
Všechno startuje vypnuté
Po čisté instalaci je každý engine na pozadí vypnutý — zvedání priority, balancování pozadí, vyhrazená jádra, přidržení indexeru, hlídač uspání. Každý je vědomá volba, kterou děláš ty, na vlastním přepínači, a každý řekne, co udělá, ještě než to udělá. Engine, kterému pětkrát po sobě selže průchod, se sám zastaví a řekne proč, místo aby po zbytek relace potichu selhával.
Co se neměří a co se neslibuje
Kolik ti tohle všechno pomůže, závisí na počítači, hře a síťové trase — a w0a nepředstírá opak. Nikde v produktu nenajdeš tvrzení typu „10x FPS“. Síťové změny nevylepší trasu, která je už nasycená; procesor, který už sedí na svém power limitu, se kvůli změně plánu výš netaktne. To, co nástroj garantuje, je užší a ověřitelné: řekne, co změnil, nezměnil nic jiného a každou z těch změn umí vrátit zpět.